Genealogie (řec. génos, lat. genus = rod) je pomocná věda historická, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu. A genealog je ten, který provádí takové zkoumání vztahů.
Co pro Vás genealog může udělat
Každá životní událost v životě člověka je zachycena již od 17. století do matričních knih – zkráceně matrik. V těchto tlustých a někdy nečitelných knihách najdeme záznamy o narození, svatbě, o narození potomků a o úmrtí. Pomocí těchto knih a pomocí dalších pramenů lze věrohodně zmapovat předky zkoumané osoby. A to včetně konkrétního místa, kde dotyčný žil. A včetně jeho povolání, jeho sociální situace atd.
Rodokmen
Na základě bádání v archiváliích pro vás může genealog vytvořit rodokmen – tzv. strom předků, ve kterém budou zachyceni Vaší předkové a jejich sourozenci s daty narození, svatby a úmrtí spolu s místem pobytu a povoláním. Rodokmen předáváme vždy v digitální podobě a v pěkné grafické podobě na papíře. Máme i reprezentativní ručně malovanou variantu na pergamenu nebo na dřevěné desce.
Rodová kronika
Vrcholem práce každého genealoga je tzv. rodová kronika – kniha, která v souvislých větách popisuje příběch zkoumaného rodu, osudy jednotlivých příslušníků a lokální historii míst, kde žili. V rodové kronice lze načrtnout i různé domněnky, pro které není dostatek důkazů, ale z různých indicií jsme usoudili, že jsou pravdivé. V rodové kronice je místo i pro vzpomínky starších členů rodu. V rodové kronice používáme v co největší míře obrazovou dokumentace – fotografie, mapy, rytiny. Můžeme využít i novinové články, adresáře, farní kroniky. Vysvětleny jsou zde nyní neznámé pojmy (kdo z mladých ví, co je „pazderna“, „láník“ apod.) a popsán způsob života té konkrétní společenské vrstvy v této oblasti. Výsledkem je barvité líčení, které bude zajímavé i pro laika.
Rodovou kronika předáváme svázanou od knihaře. Umime též zařídit luxusní variantu, na ručním kvalitním papíře, v historické kožené vazbě s přezkami. Taková vazba není jen imitací, ale plnohodnotným uměleckým dílem, které je vhodným doplňkem historického obsahu.
A co rodinné pověsti…
Prababička byla ze zchudlého šlechtického rodu. Prapraděda byl francouzský nebo švédský voják, který se zde po válce usadil. Takových pověstí v různých obměnách koluje v rodinnách spousta. Dokonce při diskusích se svými přáteli a klienty jsem získal pocit, že snad neexistuje rodina, která by nějakou pověst neměla. A jak to je u vás? Genealog může takovou pověst osvětlit.
Mám netradiční příjmení, kde se vzalo, co znamená?
Při pátrání po otcovské linii často narážím na změny v pravopise příjmení. A nejen změny, ale i různá zkomolení. Genealog Vám takové příjmení pomůže vysvětlit. Hezké příjmení Žentel. Jeho nositel svůj původ odvozoval z francouštiny. Ano, zní francouzsky. Ale původní význam je daleko prostší – jeden z předků se před 200 lety jmenoval „Havel Žeňtele“…
Zajímá mě historie rodného statku, umíte něco zjistit?
Ano, často lze nalézt velmi zajímavé informace o historii domů a lokalit. Při troše štěstí lze získat fotografie, mapy, jména rodin tam dříve žijících, velikost polí patřících k usedlosti, počty dobytka a podobně. V převodních smlouvách jsou uvedeny i příbuzenské vztahy, datumy prodejů, ocenění gruntů.
Jak vlastně začít s pátráním
Vždy se postupuje od mladší doby ke starší, každá staší generace musí navazovat na tu již známou. Žádnou z generací nelze přeskočit. Stejné příjmení neznamená automaticky příbuznost. Příjmení jako Kovář, Dvořák, Kučera apod. vznikala nezávisle podle povolání či vzhledu a o příbuznosti nevypovídají vůbec nic. A to nemluvíme o tom, že rod mohl svě příjmení měnit – v jižních Čechách mohla rodina změnit příjmení dokonce i několikrát za jednu generaci.
Na úplný začátek pátrání najdeme v šuplíku svůj rodný list nebo rodný list svého předka. A poté stačí zavolat na uvedené telefonní číslo a domluvit se na zahájení výzkumu.